Tak jo, BLOGUJU! - Smart Press

Tak jo, BLOGUJU!

Tak tedy jo… Hodně lidí a už hodně dlouho se mě dokola ptalo, proč nepíšu vlastní blog… Jednou jsem vlastně i nějakej psát začala, ale zase obrovsky rychle vycouvala. Za prvé mi trošku leze na nervy „blogování“ obecně, je to asi něco jako jíst Sushi. Jednoduše je to móda, je to trendy, a tak to všichni buď děláme nebo jíme. A už ze zásady mě tohle prostě nebaví.

Hlavní důvod byl ale rozhodně nedostatek času. Spolupracovat na dvou časopisech a spoluvlastnit je, to je něco, co vás vytíží minimálně na 150 %. Nutností k přežití je pak ještě nějaký ten externí kšeft, který zaplatí složenky, hypotéky a další nezbytný výdaje. Nedej bože, když k tomu chcete ještě občas vydat nějakou knížku, pro kterou všechno vymýšlíte, vyrábíte, fotíte a ještě pak všechno napíšete a řešíte i grafiku. Do toho všeho se staráte o svůj e-shop, občas potřebujete zamést, vyluxovat, utřít prach, umýt okna, vyprat, uvařit a třeba něco upéct. Taky se občas staráte o mámu a věnujete se rodině , pejskům, kočkám nebo slepičkám.

Od jara do podzimu vás taky stále k práci vyzývá milovaná zahrada. Pak už všeho máte tak plný zuby, že naprosto programově odcházíte, ideálně za doprovodu nejmilejší kamarádky do nejbližší hospody a prostě se zřídíte. Dobře naplánovaná rychlá rumová smršť… Druhý den jste celej v pyžamu, jíte samý nesmysly a máte žízeň.  Jakákoli činnost kromě válení se v křesle a sledování filmů je zbytečná…Takže chápejte, v tomhle životním tempu psát BLOG prostě nešlo!

Jenže od ledna je všechno trošku jinak. Moje novoroční předsevzetí letos totiž je „NEDĚLAT NIC, CO OPRAVDU NECHCI“ . Zatím se mi to docela daří. Dokázala jsem už párkrát bezbolestně říct ne a nemít ten hloupej pocit, že tím někomu ublížím. Snažím se myslet na to, že jinak bych dokola ubližovala sama sobě. Prvně v životě taky nemám žádnej záložní plán, prostě žiju tady a teď.  Peníze mám tak do března a věřím, že nějaká fajn práce a nabídka SNŮ prostě přijde. Doma mám tolik restů, že i kdybych byla bez práce rok, budu ráda,  že to stihnu. Začala jsem úklidem svojí pracovny. Ve smyslu „Nový začátek s čistým stolem“.

Trvalo to celé čtyři dny a průběžně jsem kolabovala. Kamarádka Simona se mě ptala kolik metrů moje pracovna vlastně má. Pak následovala debata o tom, že úklid je nutný počítat na metry krychlový a ne čtvereční. Vyhrála jsem. K mojí práci totiž potřebuju PROSTĚ VŠECHNO! Od látek ze kterých navrhuju moje milovaný zástěry a tvořím další jiný kousky až po korálky, drátky, knoflíky, šišky, tavný pistole, korpusy na věnce, stuhy, papíry, bavlnky, nádobí, utěrky, peříčka, vyfouklý vejce, rámečky… No jednoduše hrůza se snažit všechno tohle nějak porovnat, seskládat logicky do krabic a krabiček, popsat. Velkou část mám za sebou, docela vím, co mám a co zas ne. Nemám toho samozřejmě ještě spoustu :-).

Objevila jsem obrovské zásoby komponentů na šperky, který tak ráda tvořím. Poslední dva roky jsem je jen nakupovala a syslila a nevyrobila jeden jedinej. Dost se na to těším, úplně už jsem totiž zapomněla, co všechno jsem si nakoupila a věřte mi, hned, jak budu mít chvilku – vrhnu se na to! Bude to krása :-).

Tady něco málo z toho, co jsem vytvořila před časem:

jahody_text

susenky

kraslice

Další v pořadí je konečně dokončit pokoj pro manželovy děti. Zítra začínám tapetovat a těším se, jak se ten prostor bude měnit. Tapetovat totiž budu starejma notama! Současně se taky na řadu konečně dostane naše obří a ošklivá koupelna. Vážně jí nesnášim, projekt už mám v šuplíku několik let.V létě jsem pokaždé chtěla být venku, pak zas chyběly peníze a tak to jelo několik let dokola. No vždyť to znáte…

Obě proměny samozřejmě uvidíte v časopise Nové proměny bydlení, ale tady,  na blogu, se můžete dozvědět i víc a být u toho se mnou. Nakouknout trošku pod pokličku, přečíst si, kde jsem udělala chybu a díky tomu se jí vyhnout nebo si přečíst co se mi podařilo vyřešit skvěle, bez chyby a udělat to stejně. Tohle všechno se do časáku prostě narvat nedá :-).

líza_noty

Sice si neumím představit, kolik z vás moje psaní bude bavit číst, ale to ukáže čas. Třeba i vy něco napíšete mě a já se na to zatím můžu těšit.

Přeju krásný dny, hlavně buďte zdraví a fit a žijte tady a teď, protože nic jinýho stejně nemá smysl :-).  Denisa, desina@desina.cz

 

Koupit Láskominy Šablony ke stažení Facebook